Hody
Posvícení (HODY) je mnohem více než jídlo a pití a tancování. Je to svátek farního kostela - výročí jeho posvěcení, je to slavnostní den pro celou farnost. Kostel s věží nám každému připomíná: "K vyšším věcem jsi byl stvořen". A pro nás je radostnou jistotou: Kristus je s námi. Buďme i my s ním!
Jak u nás slavíme "narozeniny našeho kostela"?
Folklorní kroužek vybere děvče a chlapce, kterým říkáme stárek a stárka. Ti mají na starosti celý víkend od pátku až do pondělí. Zajišťují muziku, pohoštění, výzdobu a další potřebné organizační záležitosti.
Na hody se stárek se stárkou připravují delší dobu, chlapec s chasou obstarávají v lese májky a děvčata vyrábí z krepového papíru, mašlí a z krušpánku výzdobu.
V pátek stárek postaví stárce před domem májku se zpěvem a s celou chasou, jak se dříve říkávalo: "Aby podle májky věděl, kde bydlí."
Sobota patří k chystání a zdobení kostela, ke stavění hlavní májky u kulturního domu. Atmosféru obohacuje zpěv chasy a popíjení burčáku. Večer se pak lidé sejdou na zábavě, která bývá ve stylu diskotéky např. 60-tých let, apod....
Neděle je hlavní a nejdůležitější den, kdy průvod krojovaných se sejde u hasičské zbrojnice a společně vyjde do kostela na mši svatou. Je to pro nás velmi důležitá chvíle, kdy můžeme Bohu poděkovat za to, že máme kostel zasvěcen svatému Josefovi, za kněze ve farnosti , za úrodu a za celou farní rodinu. Při obětním průvodu se nesou kromě darů také proutěný koš s ovocem a zeleninou jako chvála za úrodu. Nejen, že se na tak velkou slávu a setkání s Bohem krásně oblečeme do krojů, ale také schola zpívá nejhezčí písně, jaké má. Prostě se na to všichni velmi připravujeme a těšíme.
Po mši svaté před kostelem zpíváme, hraje cimbálová muzika, tancujeme a radujeme se k Boží chvále.
Po obědě krojovaní se stárkem jdou domů pro stárku, kde stárek tluče na dveře a zpívá, stárka mu za to zazpívá svoji písničku, řekne básničku, dá mu vyzdobený klobůček a všechny hodaře přivítá. Nabídne jim koláčky, zákusky a víno. Společně se stárkem si v kruhu krojovaných zatancují sólo a všichni jdou požádat pana starostu o povolení hodů.
Na večerní krojované zábavě se sejdou místní i přespolní tanečníci a k poslechu a tanci jim hrají dechová a cimbálová muzika.
Celé hody pak zakončuje hodový osteléz, to je zábava v pondělí večer. Lidé už netancují v krojích, ale v různých maškarách, dělají scénky a humorné grotesky.Hody patří v Dubňanech k velkým slavnostem, při kterých si připomínáme tradice a zvyky našich předků. Obdivujeme kouzlo krojů, které vyšívaly naše babičky a prababičky. V těchto chvílích člověk vidí, jaké dary jsme dostali od Pána. To, že mu můžeme děkovat za náš kostel, úrodu a že si na takovou velikou slávu oblékáme ty nejkrásnější a nejzdobnější kroje, jaké doma máme.
Pro farní stránky napsala Dana Vašulková.